} });

Pevný, odolný, flexibilní a snadno se s ním tiskne. Řeč je o materiálu PET-G, který patří díky svým vlastnostem mezi oblíbené filamenty pro 3D tisk. Své využití si najde u domácích kutilů, ale často se využívá i v průmyslové oblasti, a to na tisk levnějších funkčních dílů do strojů. 

Důvodů, proč upravit výtisky z filamentu PET-G, je více. Pokud budete tisknout mechanické části do strojů, je důležité, aby přesně pasovaly. K tomu vám dopomůže právě povrchová úprava výtisků.

Typickým příkladem jsou různé šrouby, držáky nebo různé součástky, u kterých hraje přesný rozměr a tvar důležitou roli. Dalším příkladem jsou různé kryty, které musí přesně zapadnout a povrchové úpravě se u nich také nevyhnete.

Jsou různé cesty, jak vyhladit výtisky z PET-G, ale bohužel často používaným acetonem to nepůjde. Materiál PET-G je poměrně vysoce odolný proti běžným chemickým látkám, které se jinak u filamentů k vyhlazení využívají. Proto je potřeba sáhnout po jiných chemikálií.

Filament PET-G se při tisku téměř nekroutí, ale přesto můžou vzniknout drobné deformace, které díky vyhlazení vymizí. A stejně tak se i sníží viditelnost linií vrstev. Mezi neméně důležité důvody samozřejmě patří vzhled výtisků, díky postprocessingové úpravě můžete dosáhnout zajímavých výsledků.

Typy povrchové úpravy: 

Broušení

Právě broušení patří mezi jeden z nejoblíbenějších způsobů úpravy výtisků z různých filamentů. Broušením můžete odstranit přebytečné podpůrné prvky a krásně vyhladit povrch. U PET-G můžete zkusit brousit mokrou i suchou cestou. Výhodou mokré cesty, kdy je potřeba brusný papír průběžně namáčet do vody, je, že se při něm méně práší. V obou případech je vhodné brousit rovnoměrným kruhovým pohybem. Díky tomu se vám podaří docílit hladkého povrchu. Během broušení může docházet k uvolňování jemného plastového prachu do okolí, který není ideální vdechovat. Vyřešit to můžete použitím ochranné roušky, brýlí i ochranných rukavic, které ochrání pokožku rukou.

Podrobný návod a tipy, čím a jak brousit výtisky, najdete v tomto článku: Jak upravit povrch u výtisků z PLA filamentu

Broušení má jednu nevýhodu – u velkých výtisků, pro které se materiál PET-G často využívá, se může jednat o zdlouhavý proces.

Výhody

  • dostupné
  • jednoduché

Nevýhody

  • časově náročné
  • v průběhu procesu se uvolňuje a práší jemný plastový prach

Leštění

Leštění je vlastně dalším krokem po broušení. Protože, abyste mohli výtisk kvalitně vyleštit a leštící materiál dobře držel, je potřeba, aby byl výtisk nejdříve vybroušený do hladka. Toho dosáhnete, když k broušení použijete brusný papír s vysokou zrnitostí. Brousit můžete ručně, a to pomocí klasického hadříku, nebo k tomu můžete využít elektronickou leštěnku.

Postup leštění pomocí hadříku je jednoduchý – leštící materiál naneste na měkký hadřík a krouživými pohyby nanášejte na výtisk, dokud se nevstřebá. Poté čistým hadříkem přejeďte přes celý povrch výtisku, abyste dosáhli maximálního lesku. Nevýhodou je, že ruční leštění může být fyzicky náročnější a taky bude někdy asi potřeba vyvinout větší sílu, takže je potřeba dát si pozor u křehčích dílů.

Elektronická leštěnka bude šetřit vaše ruce, ale otázkou je, jestli jí využijete natolik často, aby vám počáteční investice za to stála. Pokud tisknete převážně malé modely, dobře by vám mohla posloužit i obyčejná elektrická bruska na nehty. 

Leštění pomocí hadříku

Leštění pomocí elektrické brusky

Výhody

  • dostupné
  • levné

Nevýhody

  • časově a fyzicky náročné
  • není vhodné pro křehčí model

Výhody

  • časově rychlejší
  • není fyzicky náročné

Nevýhody

  • počáteční investice
  • nutná určitá dovednost
  • el. bruska na nehty není vhodná na větší modely

Epoxidová pryskyřice

Pokud vám broušení nepadlo do oka, můžete výtisk zkusit vyhladit pomocí epoxidové pryskyřice, která výtisky nejen vyhladí, ale i zakryje drobné deformace, rýhy a tiskové vrstvy. Epoxidová pryskyřice má samonivelační vlastnost, to znamená, že vytváří jednolitou vrstvu, díky které nebudou na výtisku vidět tahy štětcem. Ošetření epoxidem zajistí lesk, ale i tvrdší povrch, takže částečně ochrání před nárazy.

Po nanesení epoxidu je nutné nechat modely dostatečně zaschnout, a poté už je jen na vás, jestli budete pokračovat s úpravou a výtisky budete dále brousit nebo lakovat nebo už bude pro vás ošetření epoxidem dostatečné řešení. A pokud si budete chtít s epoxidovou pryskyřicí více pohrát, je možné do ní zamíchat prášek s kovovým efektem nebo různé barevné pigmenty.

Výhody

  • není fyzicky náročné
  • ochrání výtisk
  • zajistí lesklý povrch

Nevýhody

  • nutnost počítat s vytvrzením
  • epoxidovou směs je nutné před použitím připravit

Sprejování barvou

Další možností úpravy, na kterou nesmíme zapomenout, je sprejování barvou. Sprejování barvou bude vhodné použít, pokud chcete mít finální model v jednobarevném provedení. I když samozřejmě je možnost zakrýt místa, u kterých není žádoucí, aby se nabarvily, izolepou. Ale to nemusí fungovat stoprocentně.

U více barevných modelů bude tedy možná lepší použít nanášení barvy štětcem. U nanášení barvy sprejem bude potřeba trochu zkušenosti a zručnosti, abyste dosáhli jednolitosti.

Hned po nanesení barvy, a ještě před jejím zaschnutím, můžete nasprejovat model bezbarvým polyuretanem, který zajistí vyhlazení nerovností a výtisk i ochrání před povětrnostními vlivy i zářením slunce. Model je vhodné dát před ventilátor, aby nemohlo dojít ke stékání barvy.

Výhody

  • není fyzicky náročné
  • ochrání výtisk
  • zajistí lesklý povrch

Nevýhody

  • nutnost počítat se zaschnutím
  • potřeba zkušenosti a zručnosti při sprejování

Tepelné zpracování

Jedná se o metodu, která je o něco náročnější na provedení, takže nemusí být tou správnou volbou pro všechny, ale přesto stojí za zmínění. Tepelné zpracování se provádí pomocí horkovzdušné pistole, u které je důležité, aby měla možnost nastavit přesnou regulaci teploty. Princip je v tom, že teplota musí být hodně blízko teplotě tání filamentu (což bývá kolem 240 °C v závislosti na značce filamentu), ale nesmí jí překročit, aby nedošlo k poškození tisku.

Další nevýhodou je, že je potřeba mít dostatečnou zručnost, abyste mohli udržovat stále stejnou vzdálenost pistole a plynulými pohyby kroužili kolem modelu. Pokud se vám tohle vše podaří, tenká vrstva na povrchu výtisku se sjednotí. Ze začátku doporučujeme si vše vyzkoušet na zkušebním modelu a začít s nastavením nižší teploty, abyste předešli zklamání ze zničeného výtisku.

Výhody

  • rychlé provedení
  • není nutné nechat zaschnout nebo zatvrdit

Nevýhody

  • náročné na provedení
  • nutnost pořídit kvalitní horkovzdušnou pistoli

Chemická cesta

Filament PET-G sice patří mezi materiály, které nelze vyhladit pomocí acetonu, ale přesto se nemusíte myšlenky na vyhlazení pomocí chemické cesty vzdát. Existují i jiné chemické látky, které si s PET-G poradí. Zádrhel nastává v tom, že se jedná o látky, které jsou nebezpečné, a pořídit si je můžete jen, když budete mít speciální povolení.

Často využívaná alternativa k acetonu je ethylacetát, ale ten nemusí na PET-G dostatečně působit. Další variantou je dichlormethan, methylethylketon (MEK), toluen a cyklohexanon. Všechny tyto látky PET-G rozpustí, ale, jak už jsme si řekli výše, jedná se o nebezpečné látky, se kterými by měli pracovat pouze proškolený odborníci.

Vyhlazení pomocí chemických látek se může provádět několika způsoby:

  • Pomocí nanášení štětcem

Platí v případě použití dichlormethanu (PET-G se nekroutí a chem. látka na něm nezanechá stopy, vyšší spotřeba rozpouštědla).

  • Namočené ubrousky nebo ručníky

Ubrousky a ručníky jsou namočené v chemikálii a umístěné kolem modelu.

  • Vyhlazovací box s výpary z rozpouštědla

Můžete pořídit profesionální boxy nebo si doma vyrobit svůj vyhlazovací box.

Nedoporučuje se přímo ponořit výtisk do rozpouštědla, protože by při vyndávání výtisku mohlo dojít k poleptání pokožky, a taky existuje velká pravděpodobnost, že by se výtisk zásadně poškodil.

Výhody

  • rychlé provedení

Nevýhody

  • práce s chem. látkami může být nebezpečná
  • dostupné jen na speciální povolení

 

Lepení

Nejedná se už o klasickou povrchovou úpravu, ale přesto je dobré vědět, čím se dají modely z PET-G slepit.

Na rozdíl například od ABS nebo ASA, který můžete bez problému slepit acetonem, klasická rozpouštědlová lepidla si s PET-G neporadí. Řešením jsou vteřinová neboli kyanoakrylátová lepidla.

Postup při lepení je jednoduchý – lepidlo nanášejte na hranu, kterou chcete slepit, v tenkých vrstvách. Případně ho můžete nanášet v pravidelných rozestupech.

Pokud zůstane na výtisku přebytek lepidla, otřete nadbytečné lepidlo papírovým ubrouskem. Jednat musíte hned, protože vteřinová lepidla zasychají opravdu rychle.

Další možností je použít dvousložkové lepidlo, kdy bude potřeba smíchat pryskyřici s tvrdidlem. Nevýhodou je, že je nutná příprava (namíchání lepidla), proto se často využívá na větší plochy. Někdy bývá nutná delší doba vytvrzení (záleží v závislosti na použité značce a poměru epoxidu s tvrdidlem). Epoxidové lepidlo může fungovat i jako povrchová vrstva, která vyhladí nerovnosti na výtisku (o epoxidové pryskyřici jsme si už psali výše).

Lepení pomocí vteřinového lepidla

Lepení pomocí dvousložkového lepidla

Výhody

  • dostupné
  • rychleschnoucí

Nevýhody

  • není vhodné na větší rozměry

Výhody

  • možnost využít celoplošně a vyhladit tak povrch

Nevýhody

  • občas delší doba vytvrzení
  • nutná příprava (namíchání)